Zpočátku se zdálo, že zmizeli téměř beze stopy – židovští obchodníci Otto a Julius Schwarz s jejich rodinami, kteří žili v Horní Plané a ve Zvonkové. Jejich osudy se podařilo objasnit díky dlouhotrvajícímu badatelskému úsilí. S bádáním výrazně pomohl Abraham Joffe, jehož matka byla dcerou jedné z pěti sester Julia a Otta a přežila hrůzy Osvětimi. Rodina získala zpět část své minulosti a regionální historie další příspěvek do mozaiky příběhů zdejšího kraje.
Životy členů této rodiny, tragicky ukončené během holocaustu, připomínají od dubna 2026 kameny zmizelých a pamětní deska. A po téměř 90 letech se zároveň setkali potomci v místech, kde žili jejich předkové.
Židovská komunita v Horní Plané
V Horní Plané žilo několik židovských rodin, které představovaly přibližně jedno procento zdejšího obyvatelstva. Provozovali tři obchody na náměstí a jeden poblíž. V domě čp. 15 na náměstí, který patřil rodině Kohn, se nacházela židovská modlitebna. Nejbližší synagoga byla v Českém Krumlově. Řada zdejších židovských obyvatel je pohřbena na židovském hřbitově v Českém Krumlově.
Během druhé světové války byli tito lidé zavražděni v nacistických koncentračních táborech. Průběžně probíhá bádání o jejich osudech a jejich příběhy jsou postupně doplňovány a skládány. Toto badatelské úsilí je součástí širšího zájmu o lidské příběhy, které utvářely historii zdejšího kraje.
K rodině Schwarz v Horní Plané jsme na začátku bádání měli pouze jméno Otto Schwarz, židovský obchodník v domě čp. 53, který měl povolení k prodeji benzinu. Existovala i domněnka, že by Otto mohl být bratrem Julia Schwarze ze Zvonkové, avšak chyběly důkazy k jejímu potvrzení. Domněnku podporovaly informace z kenotafu na židovském hřbitově v Českém Krumlově. Horst Wondraschek, zachránce a obnovitel kostela a hřbitova ve Zvonkové, dlouhodobě usiloval o objasnění osudu rodiny židovského obchodníka Julia Schwarze ve Zvonkové. Badatelské úsilí nabralo zásadní spád, když se do bádání zapojil Bernhard Zoidl. Téměř okamžitě se mu podařilo propojit Julia a Otta jako sourozence, což nasměrovalo bádání správným směrem a vedlo k objevnému propojení s potomky této rodiny.
Odhalení pamětní desky a instalace kamenů zmizelých
K uctění a připomínce tragických osudů rodin Otta a Julia Schwarz během holocaustu se konala dvoudenní vzpomínková akce.
V sobotu 25. dubna byla ve Zvonkové odhalena pamětní deska věnovaná památce Rosy a Julia Schwarzových, jejich dětí Wilhelma a Karoliny, vnoučat Rity a Jiřího a zetě Dr. Huga Tellera. Byla instalována na jednom ze dvou dochovaných domů zaniklé vesnice, který dnes slouží jako muzeum. Naproti němu stál dům čp. 90, kde rodina Julia Schwarze žila. Součástí této události byla přednáška o příběhu rodiny. Z místa, kde stával jejich dům, k tomu zazněl hluboce emotivní žalozpěv violoncella, který interpretoval Johannes Zapotoczky z Berlína. Byl věnován tragickým osudům rodiny Schwarz i příběhům vyhnaných německých obyvatel Zvonkové.
V neděli 26. dubna byly na náměstí v Horní Plané u domu čp. 53 položeny kameny zmizelých, které připomínají Otta Schwarze, jeho manželku Franzisku a syny Hanuše a Mirka. Po instalaci kamenů se konala přednáška o příběhu rodiny Otta Schwarze v prostorách někdejších bytu, kde rodina bydlela. Dnes je tato část budovy přeměněna na zasedací místnost městského úřadu a přednáška zde vyzněla jako symbolická návštěva, zvláště působivá pro potomky z rodiny. Pokládání kamenů hudebně doprovodili mladí saxofonisté z místní pobočky základní umělecké školy s učitelem Janem Čížkem.
Vzpomínková akce se stala mnohostrannou událostí, která propojila historickou připomínku a setkání rodin s osobními vzpomínkami.
Julius Schwarz a jeho rodina
Julius Schwarz se narodil 4. srpna 1884. Společně se svou ženou Rosou provozovali obchod se smíšeným zbožím ve Zvonkové v čp. 90 a také se věnovali malému zemědělství. Tento dům zakoupili v roce 1909. V roce 1910 se jim narodila dcera Karoline a o rok později syn Wilhelm. Karoline se 6. června 1931 provdala za lékaře Dr. Huga Tellera, který provozoval lékařskou praxi v Hořicích na Šumavě. Spolu měli dvě děti: syna Jiřího, narozeného v roce 1931, a dceru Ritu, narozenou v roce 1933. Když došlo k obsazení pohraničí, přestěhovali se Schwarzovi se svým synem a rodinou Teller do vnitrozemí; Schwarzovi do obce Újezdec a Tellerovi do vedlejší vesnice Horní Kruty na Kolínsku. Zde bydleli v domě čp. 54, kde měl MUDr. Hugo Teller v přízemí domu ordinaci. Hugo Teller se o obě rodiny staral. Rita a Jiří tam chodili do školy. Dne 5. června 1942 byly obě rodiny, Schwarzovi a Tellerovi, deportovány z Kolína transportem AAb do Terezína. O týden později, 12. června 1942, byli všichni zařazeni do transportu AAk směřujícího do vyhlazovacího tábora Trawniki/Sobibor, kde byli zavražděni.
Otto Schwarz a jeho rodina
Otto Schwarz se narodil 16. dubna 1901 v Jablonci (Ogfolderhaid). Vyučil se v otcově obchodě v Jablonci a následně si založil vlastní živnost v Horní Plané. Ve svém obchodě v domě čp. 53 na náměstí vedl pestrý sortiment, který zahrnoval tabák a smíšené zboží. Zaměstnával učně a prodavače i svou sestru Klaru, která v roce 1930 také bydlela v tomto domě a pomáhala mu. Kromě prodeje tabákových výrobků ve svém obchodě měl také licenci na velkoobchod. V roce 1928 rozšířil své podnikání, když získal povolení k provozu benzinového čerpadla. Dne 15. června 1931 se oženil s Franziskou Rind z Českých Velenic. V témže roce postavil při silnici na Volary dům čp. 206, který sloužil jako sklad a obydlí pro jeho pomocníky. 11. ledna 1933 se jim narodil syn Hanuš. Manželství se však po čase rozpadlo.
Podruhé se Otto oženil 3. listopadu 1937 s Franziskou Bobek. Jejich soužití v Horní Plané však bylo přerušeno již necelý rok po svatbě. Politické události je donutily město opustit krátce před narozením jejich syna, přičemž přišli o obchod i dům. Bylo to pravděpodobně v září 1938. Manželé uprchli do Drahoňova Újezdu u Rokycan, odkud Franziska pocházela. Jejich syn Mirko se narodil v říjnu 1938 již mimo Horní Planou, i když jeho domovským právem stále zůstávala. V Drahoňově Újezdu začala poslední kapitola jejich života, během níž byli transportováni do koncentračního tábora. Původně přebývali v domě po otci Franzisky, který jim byl v roce 1941 vyvlastněn. Podle vzpomínek pamětnice a záznamů Ottova bratra Ludwiga poté žili v hrobnickém domku, který byl součástí židovského hřbitova v Terešově.
Do Terezína byli Schwarzovi transportováni z Plzně 18. ledna transportem R. V Terezíně byli odděleni a zřejmě se spolu mohli setkat až při nástupu do svého posledního transportu z Terezína. Byli zařazeni do transportu Ar, vypraveného z Terezína 28. dubna 1942 do ghetta ve městě Zamošč v lublinské oblasti východního Polska. Zemřeli ve vyhlazovacím táboře Majdanek 30. dubna 1942.
Hanuš Schwarz, první syn Otto Schwarze, byl s matkou Franziskou Kohn transportován z Prahy do Terezína 7. května 1942 v transportu At. Odtud byli posláni o dva dny později transportem Ax na smrt do Sobiboru.
Potomci přeživších holocaust
Z devíti sourozenců přežili holocaust pouze bratři Ludwig a Siegfried. Všechny sestry, Bertha, Ida, Kamilla a Eliška, zahynuly v Osvětimi, Klara byla zavražděna v Lublinu. Na odhalení pamětních desek a instalaci kamenů zmizelých ve Zvonkové a v Horní Plané přicestovalo šest potomků rodiny z Kanady, Velké Británie a Ekvádoru – vnučka a čtyři vnuci Siegfrieda Schwarze, bratra Otta a Julia (dcera a synové jeho syna Herberta a synové jeho dcery Edith) a vnučka Berthy Schwarz, sestry Otta a Julia. Akce se zúčastnily i vnučky švagra Berthy. Pro potomky, kteří přijeli z různých kontinentů, se toto setkání stalo výjimečným okamžikem.
Susan Weatherston z Kanady, dcera Herberta Schwarze a synovce Julia Schwarze, nazvala toto setkání jako „epické rodinné setkání, které čekalo 88 let.“ Ve svém proslovu ve Zvonkové poděkovala organizátorům za jejich „čas, výzkum a hluboký respekt“ a zdůraznila, jak zásadní je tato práce pro celou rodinu. „Takové činy nejsou jednoduché. Vyžadují odvahu a cit,“ uvedla. Bez takových snah by vzpomínky zůstaly jen v abstraktní podobě. Díky rekonstrukci životních příběhů se však stávají hmatatelnými – jako příběhy konkrétních lidí se jmény, tvářemi a vztahy. Pro rodinu, jejíž historie byla násilně přerušena, mají takové vzpomínky neocenitelnou hodnotu. Susan hovořila i o svém 95letém otci Herbertu Schwarzovi, který již není schopen cestovat, avšak v myšlenkách byl v těchto chvílích na vzpomínkové události přítomen. Vyjádřila: „Tyto vzpomínky jsou také darem pro budoucí generace. Učí nás, že vzpomínání je aktem odpovědnosti. Mlčení nechává nespravedlnost vyblednout.“
Uctění členů rodiny na jiných místech
Během badatelské činnosti jsme měli možnost zjistit, že někteří členové rodiny byli uctěni i na jiných místech, což odhalilo nové zajímavé aspekty příběhů rodiny v dalších souvislostech.
Pamětní deska MUDr. Františku Klemensovi
František Klemens se narodil ve Kdyni, kde měli rodiče poštu. Jeho matkou byla Kamilla Schwarz, sestra Julia a a Otta. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro studium medicíny. Studium nedokončil a dne 2. dubna 1939 opustil republiku jako jeden z prvních uprchlíků. V roce 1942 byl přijat do RAF a od roku 1943 působil u 311. čs. bombardovací peruti RAF. U ní sloužil do konce války a získal řadu medailí. Po válce dokončil studium medicíny, ale v roce 1951 se o něj začala zajímat komunistická Státní bezpečnost, a tak se s rodinou pokusil o útěk z Československa. Byli dopadeni a František Klemens byl odsouzen ke třem rokům vězení. Podařilo se mu uprchnout, ale byl znovu dopaden a odsouzen. Nakonec se mu podařilo legálně odejít s rodinou do Izraele. Pamětní deska byla odhalena 6. května 2022 za přítomnosti rodinných příslušníků. Věnovalo ji Město Kdyně.
Pamětní deska rodině Teller
V Horních Krutech byla na domě čp. 54 odhalena pamětní deska připomínající rodinu lékaře Hugo Tellera. Hugo Teller pocházel z Hořepníku a byl manželem Karoline Schwarz, dcery Julie Schwarze. Po útěku ze Zvonkové v září 1938 žila rodina v tomto domě až do deportace do koncentračního tábora. Pamětní desku inicioval pamětník Luděk Strejček a byla odhalena v roce 2016. Příběh rodiny zpracovali studenti z gymnázia v Kolíně.
Odborná sympozia Žaludovy dny
Po lékaři Pavlu Žaludovi, který byl synem Berthy Schwarz, sestry Julia a Otta, byla pojmenována odborná sympozia anesteziologů a intenzivistů. Narodil se 3. července 1912 v Želnavě (Salnau) v domě čp. 11. Jeho rodiče, Bertha a Sigmund Žaludovi, zde provozovali obchod se smíšeným zbožím. Stal se uznávaným lékařem a významným a průkopníkem československé anesteziologie. Stál u zrodu tohoto oboru v krajské nemocnici v Ústí nad Labem.
Badatelský tým
Děkujeme všem, kdo se na skládání a dohledávání osudů rodiny Schwarz jakkoliv podíleli. Jejich úsilí, citlivý přístup a pomoc při historickém výzkumu umožnily sestavit tuto mozaiku příběhů. Prohledávání databází, archivů a spojování často jen drobných záznamů se proměnilo v proces, který připomínal téměř detektivní práci. Pátrání bylo složité a různorodé a stále přináší nové výzvy.
Základní badatelský tým: Lenka Hůlková, Bernhard Zoidl a Horst Wondraschek.
Zvláštní poděkování patří Abrahamovi Joffe ze Sydney a rodině Schwarz.
Děkujeme:
Databáze Ancestry
Databáze Geni
Domažlický deník
Institut Terezínské iniciativy o.p.s.
Kolínský deník
Matana a.s. – Mojmír Malý
Nadace Stiftung – Spuren – Gunter Demnig – Anne Thomas a Susanne Weeber
Národní archiv v Praze
Oberösterreichisches Landesarchiv
Stadt Wien
Státní okresní archiv Český Krumlov – Jolande Minářová
Státní okresní archiv Třeboň – Veronika Čočková
Státní okresní archiv Rokycany
Terešovský občasník
Yad Vashem, Jerusalem
Zastupitelstvo města Horní Planá
Židovské obce v Plzni a Praze
Hana Brabcová, Drahoňův Újezd
Roman Dibus, Terešov
Alexandra Dina Čekanová,
Leopold Franta, Horní Planá
Martina Hadincová, Terešov
Jiří Hůlka, Horní Planá
Jiří Kubát, České Velenice